V 5. kole nám los přisoudil družstvo plné mladých dravých talentů z Lokomotivy „D“. Nehodlali jsme ponechat nic náhodě, a tak jsme nastoupili v základní sestavě. Zato hosté nechali odpočívat hned první tři desky, což vedlo k tomu, že jsme měli papírovou převahu 100 – 150 Elo bodů dokonce na čtyřech deskách – konkrétně na 1., 3., 4. a 6. desce. Průběh zápasu ale papírovému rozložení sil vůbec neodpovídal.

Na 4. desce rozehrál Standa Páral s Adamem Dvořákem volžský gambit, ve kterém obětoval pěšce za protihru na dámském křídle. Asi po hodině hry zjišťuji, že pěšce méně má i Mira Lamser na trojce, tam to ale na oběť za protihru nevypadalo. Standa Páral to suše okomentoval slovy, že Lamseři dnes prohrají. Po chvíli mu dal za pravdu i Tomáš, když prohlásil s notnou dávkou ironie: „Vidím, že Lamserovi to zase zahráli výborně – táta má pěšce míň a já jsem na prvních 12 tahů spotřeboval hodinu“. Tomáš, který je pověstný svými pozdními příchody – v době zahájení zápasu se zpravidla dozvídáme, že snídá – si tentokrát odskočil ještě na nákup a během první hodiny zápasu tak vyšrouboval své časové manko na „úctyhodných“ 30 minut.

Kolem třičtvrtě na dvanáct je uzavřeno bodové příměří na první desce mezi Pepou Hladíkem a Jirkou Musilem. Mira Lamser na trojce ztratil dalšího pěšce, Standa Páral získal obětovaného pěšce nazpět, stejně tak se podařilo získat pěšce i Tomášovi, na kterého už ale v tu chvíli hodně nepříjemně dotírá časová tíseň, ve které má Tomáš v jednu chvíli zhruba 7 minut na téměř 20 tahů. Krátce před 12. hodinou Mira Lamser přichází v pořadí již o třetího pěšce, zatímco kapitán hostí pan Točev nabízí Víťovi Novákovi na šestce remízu. Ten ji ale odmítá, takže hra pokračuje. Pepa Hladík už pouze v roli diváka okomentoval probíhající partie jako víceméně nejasné. Bohužel pro nás začíná být poměrně jasno během následující půl hodiny.

Asi deset minut po dvanácté nečekaně prohrává na dvojce hrající Adam Páral, který ve své pozici pravděpodobně počítal s ledasčím kromě záludného braní mimochodem, po kterém už situaci nebylo možné zachránit. Protože v tu chvíli bedlivě sleduji Tomášovu vrcholnou časovou tíseň na páté desce, pouze od ostatních vím, že Mirovi Lamserovi se i přes ztrátu tří pěšců podařilo zachránit smírný výsledek partie věčným šachem. Zatímco starší z dua Lamserových tedy nakonec vybojoval remízu, mladší z nich nedokázal dostatečně houževnatě vzdorovat nepříjemné časovce, která mu nakonec zlomila vaz. Kolem půl jedné je tedy průběžný stav utkání 1:3 a s nadějí na bodový zisk domácích to vypadá velmi bledě.

Hraje se tedy už jen na 4. a 6.-8. desce, z toho pouze na 6. desce již mají hráči odehráno 40 tahů. Asi za čtvrt hodiny prohrává i Standa Páral, který poněkud podcenil matové hrozby svého soupeře. Kolem čtvrt na dvě překonávají oboustrannou časovou tíseň Marian Varga a Václav Ondračka na sedmičce, krátce nato Víťa Novák na šestce poráží pana Točeva, na poslední desce má Zdeny Hlavinka proti Karlu Martiškovi o pěšce méně. Vidlička jezdcem na krále a dámu, kterou si Zdeny nechal vzápětí dát, byla už jen groteskním zakončením dnešní šachové tragikomedie. Borci na sedmé šachovnici už potom jen pokrčili rameny a dali partii za remis. Nebylo totiž už o co hrát, hosté z Lokomotivy zvítězili přesvědčivě 2,5:5,5. Domácím tak nezbude nic jiného, než se přes Vánoce oklepat ze tří po sobě jdoucích porážek a začít ten boj o záchranu brát doopravdy vážně.