Jak Vlaďka správně poznamenala, Tišnov hned v prvním kole ukázal zuby a naznačil, že nebude rozdávat bodíky zadarmo. A ačkoli jsme měli výraznou elovou převahu jen na 1., 7. a 8. desce, jeli jsme do Tišnova s jednoznačným cílem – přivést 3 body.
Jelikož jsem měl se svojí vlastní partií dost práce, nepamatuju si už přesně časovou souslednost událostí, budu tedy popisovat jednotlivé partie od začátku až do konce a to v takovém pořadí, jak skončili:

2. deska – Asi po 4 tazích nabídl domácí Dalibor Krejčí remízu. Dalibor není vůbec špatný hráč, a tak se Adam tázavě podíval o dvě šachovnice dále, kde však jasným zakroucením hlavy ukázal Standa Páral synovi další cestu. Ostatně Dalibor asi nebyl zcela ve své kůži, jelikož už velmi brzo odevzdal pěšce bez kompenzace a ve věžovce si jej Adam doslova vychutnal. 1-0

3. deska – Po partii označil táta svoji partii za „Komedii plnou omylů“ – jak on, tak jeho soupeř pan Gubáš věřili více svému výpočtu, než protihře soupeře, a tak se mockrát vzájemně překvapovali a situace se měnila prakticky s každým tahem. Když však pan Gubáš prošel kolem čtyřtahového matu (Fritz takové věci prostě vidí) a zazdil svůj útok na krále, už prakticky vymalováno – táta odmítl remízu a zvítězil. 2-0

4. deska – Partii na 4. desce jsem ze sousedství sledoval poměrně hojně, avšak že bych jí rozuměl se úplně říct nedá :) Nicméně už od prvních tahů jsem měl pocit, že se Standa Páral rozhodl, že ukáže panu Navrátilovi, proč není francouzská obrana dobré zahájení – celou partii stál jestli ne lépe, tak minimálně pohodlněji, až nakonec pan Navrátil náhle zjistil, že ve výměnách nevědomky přišel o figuru, a kapituloval. 3-0

6. deska – Víťa někde nezahrál zahájení úplně ideálně a rozhodl se tedy nabídnout soupeři pěšce zdarma za výměnu dam a zlepšení své pozice. Pan Pučálka však pěšce odmítl, čímž ale na sebe ale strhl hněv vinohradského borce...nicméně že by ta toulka dámou vycházela se říct nedá :) Drobná chyba v propočtu. Nakonec však převod do trošičku horší koncovky s lepším časem stačil k tomu, že Víťa mohl přijmout nabídnutou remízu, čímž bohužel pokazil rýsujícího se kanára. 3,5-0,5

8. deska – Liborovi jsem od začátku věřil, že velkou elovou převahu proti panu Janásovi přetaví do celého bodu, a tak jsem jeho partii příliš nesledoval. Za zmínku však rozhodně stojí závěrečná prakticky nekrytelná hrozba matu pěšcem, to jsem teda ve vážné ještě neviděl :) 4,5-0,5
Tím jsme tedy vyhráli a už šlo jen o ty méně cenné body – pro tým do skóre a pro hráče do Ela.

7. deska – Ani Zdenyho partii s panem Plašilem jsem nesledoval, neboť jsem věřil v náš bod. Když už však zbývaly jen 3 desky, otáčel jsem hlavu od své partie dozadu právě směrem k 7. desce a kochal se pěšcovou lavinou, kterou by nezastavila ani věž navíc, natož pak takový pasivní střelec, jakého měl bílý navíc. Tuto partii si rozhodně později z databáze přehraju, už kvůli opravdu krásnému závěru. 5,5-0,5

1. deska – Ačkoli měl mít Pepa Hladík papírově velkou převahu, Jarek Veselý je nebezpečný soupeř, který dovede sehrát vysoce nad svůj rating (a občas taky hluboce pod něj, ale to k tomu prostě patří). Partie se dostala do velmi složité koncovky, kde hrál však na výhru pouze černý. Těžká pozice, pevná obrana a trocha štěstí u domácích (my si ho zase vybrali na jiných deskách) nakonec způsobily, že se Jarek udržel a Pepa vtipně poznamenal: „No, já jsem ho stejně nemohl porazit, když mi dělá v 2. lize kapitána!“ 6-1

5. deska – A tak jsme nakonec zbyli s Liborem Divišem sami dva. Už před partií jsem zjistil, že během 4 let, co hraji KP1, jsem potkal u desky Libora celkem 3x! Jen loňská sezóna byl výjimkou! A tím tato raritka nekončí – všechny partie skončily rezultátem a to 3x vítězstvím černých! Black is really ok...
Už od zahájení jsem tedy věřil, že se tato série nepřeruší a aktivně jsem vedl černé figury vpřed. Napjatá situace v centru mě nakonec vnukla myšlenku obětovat figuru za 3 pěšce s velmi nejasnou pozicí. Liborovi se tato varianta nejspíš nezamlouvala, našel tedy zajímavou protihru, která vedla k výměnám a téměř rovné pozici. Po výměnách však udělal nepřesnost, když zůstal s králem v centru. Otevření pozice vedlo k zisku jednoho pěšce a značně lepší pozici a konečná věžovka se 2 pěšci víc už byla pouze otázka techniky. 7-1

Povinnost vyhrát splněna, navíc s příjemným bonusem 7 bodů do skóre a zvýšení sebevědomí. 4 zápasové body a kvalitní skóre nás zatím drží na 2. příčce, ale po 2 kolech je příliš brzy přikládat pořadí nějakou váhu. Za 3 týdny nás čeká Loko C, podle průměrných sestav z prvních dvou kol soupeř přesně na naší úrovni (stejně jako Duras C). Podaří se nám tentokrát zvítězit? Zažijeme poprvé hořkost porážky? Nebo se zopakuje scénář prvního kola a vyrovnaný zápas skončí nerozhodně? Nechme se překvapit :)